Fakta, legislativa, dokumenty (Page 3)

Obrázek k textu Většina lidí s postižením v průběhu života čelí nějaké z forem násilí, ukázal výzkum

Organizace In IUSTITIA dokončila výzkum, jehož cílem bylo poprvé v českém prostředí zmapovat zkušenosti zdravotně znevýhodněných osob s násilím a předsudečným násilím. Z dotazovaných nějaké z forem násilí někdy v životě čelilo 76 procent osob. Nejčastěji šlo o slovní násilí, zastrašování nebo vyhrožování násilím. Značná část respondentů a respondentek uváděla také zkušenost s fyzickými nebo sexuálními útoky. Přestože počet útoků na zdravotně postižené osoby je vysoký, nedostává se těmto osobám dostatečné trestněprávní ochrany. Výzkum se uskutečnil v časovém období od května 2021 do ledna 2022 formou online dotazníku. Celkem se ho zúčastnilo 311 osob se zdravotním postižením. Polovina z nich vnímala své postižení jako omezení v tělesné nebo pohybové oblasti. Druhou nejčastější oblastí byloZobrazit text

Safezóna bezpečné místo pro mladé v tíživé situaci

Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí a dospívajících nejčastější problémy. Negativní dopad na psychiku mají podle expertů problémy v rodině a život v online světě. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se každé páté dítě setkalo s nějakou formou duševních obtíží. Polovina těchto obtíží se dokonce objeví před jejich 15. narozeninami (NÚDZ, 2022). Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně obav ze stigmatizace (Sedláčková, 2021). Téma duševního zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech dostává do popředí. O tom vypovídá také Reforma psychiatrické péče v České republiceZobrazit text

Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně. Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena neboZobrazit text

V praxi naší organizace IQ Roma servis, z.s. se v rámci poskytování sociálních služeb našim klientům, zejména při vyřizování dávek hmotné nouze, často setkáváme s požadavky Úřadu práce ČR, Krajské pobočky Brno, které nepovažujeme za přiměřené, respektive oprávněné. Jedná se zejména o zapsání otce do rodného listu dítěte nebo podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 196). Uvedenými požadavky ÚP ČR jsme se byly nuceni opakovaně zabývat. Jelikož cílovou skupinou naší organizace jsou zejména Romové, jsou zmíněné požadavky ÚP ČR zvláště citlivé, neboť mohou významně ovlivnit vztahy v širší rodině a v konečném důsledku poškodit zájmy dítěte. V následujících částech článku je protoZobrazit text

Systém srážek není spravedlivý ani udržitelný Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) musí reagovat na situaci, která vznikla od 1. ledna 2022 na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 317/2017 a soudů nižších stupňů z loňského roku, kdy mohou být exekučně zabavovány veškeré příchozí platby odsouzených. U zadlužených lidí ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) tak dochází v mnoha případech k situaci, kdy je jim exekučně zabavován veškerý jejich příjem. Jde především o starobní a invalidní důchodce, kteří nejsou pracovně zařazení, a dále ty, kteří jsou závislí na finanční pomoci blízkých.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 317/2017 Z odůvodnění soudů vyplývá, že lidéZobrazit text